Sdelení Chorvatsko-ceské spolecnosti prinášíme v plném znení:
Vlado Milunic, ceský architekt chorvatského puvodu a autor známého Tancícího domu v Praze, oslaví ve ctvrtek 3. brezna 75. narozeniny, a Chorvatsko-ceská spolecnost ze Záhrebu mu pri té príležitosti udeluje cenu „Marija i Stjepan Radic“ za – jak stojí v oduvodnení – „jeho výjimecné zásluhy o rozvoj chorvatsko-ceských vztahu jako celku, odrážející se v jeho dlouholeté práci a uznávaných dílech trvalé hodnoty a obecného verejného zájmu.“ Chorvatsko-ceská spolecnost pripomíná, že Milunic žije již šedesátým rokem v Cesku, kde vytvoril hodnotná moderní architektonická díla, uznávaná odborníky, jejich uživateli i verejností, mezi kterými coby v evropském i svetovém merítku nejznámejší vyniká kancelárská budova na brehu Vltavy, známá jako Tancící dum, dokoncený pred dvaceti lety.
Vlado Milunic se narodil 3. brezna 1941 v Záhrebu a roku 1956 se spolu se svými tremi sestrami odstehoval do tehdejšího Ceskoslovenska, kde jeho rodice, lékari Atena a Josip Milunicovi, žili od roku 1948, kdy je od detí odrízl konflikt mezi Jugoslávií a ostatními státy komunistického bloku. Roku 1966 zakoncil studium architektury na CVUT v Praze a schopnosti si pak až do roku 1969 tríbil v Paríži. Mezi léty 1969 a 1990 pracoval spolecne s kolegou Janem Línkem, od roku 1990 pusobí ve vlastním Studiu VM (Volné myšlenky). Navrhl cetné verejné budovy, mezi kterými se vyjímá nekolik domovu duchodcu v Praze, Dum kultury Sedlec-Prcice, Dum detí a mládeže Modrany, obytný komplex Hvezda, stacionár pro handicapované deti v Ceských Budejovicích a rada rodinných domu. Spolupracoval na pretvárení cástí historického jádra i panelových sídlišt v Praze a v Bratislave. Patrí k autorum Ceské ctvrti v šanghaji, jeho dílem jsou také radarová vež na Letišti Václava Havla v Praze, pražská galerie Ungelt, Gallery Club Radost FX i návrh nového centra mesta Rijeky. Vedle toho rovnež prednáší na CVUT v Praze.
Tancící dum, ikonické dílo moderní pražské architektury, navrhl Vlado Milunic roku 1992 ve spolupráci se svetove proslulým kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym, pricemž autorem ideového zámeru je Milunic a jeho prítel, ceský prezident Václav Havel. Budova, symbolizující svobodu a dynamicnost ceské spolecnosti po sametové revoluci, si získala velkou popularitu mezi návštevníky Prahy a pokládá se, vedle Hradcan a Karlova mostu, za jednu ze trí pražských památek nejcasteji fotografovaných turisty. Budova i její autori získali radu cen a uznání v Cesku i v zahranicí.
„Krom toho, že je symbolem moderní Prahy, symbolizuje Tancící dum svým zpusobem také chorvatsko-ceské vztahy, do nichž se v prubehu staletí zapsali i Chorvaté žijící a pusobící po dlouhé roky v Cesku, mezi nimi Faust Vrancic, Josip Filipovic, Vlaho Bukovac, Vladimir Prelog, Branko Gavella a Zvonimir Rogoz. K tomuto zástupu chorvatských velikánu se pripojil i Vlado Milunic, význacný a uznávaný architekt a intelektuál, pro nehož se Cesko a Praha staly trvalým domovem, známý mezi ceskou verejností nejenom díky své architektonické tvorbe, nýbrž i díky dusledné obhajobe zásad a etiky oboru architektury a urbanismu i verejného zájmu. Vlado Milunic, mezi ceskou verejností známý jako ceský architekt chorvatského puvodu, prispívá svým umeleckým i verejným pusobením k popularizaci Chorvatska v Cesku, a jeho Tancící dum je jednou z viditelných známek vzájemného prolínání chorvatské a ceské kultury, spojujícího a obohacujícího oba národy, jehož výsledkem se stala nejen díla trvalé hodnoty, ale také jedinecný duch prátelství a vzájemnosti opírající se o sdílené civilizacní a lidské hodnosty. Celosvetové uznání, jemuž se Tancící dum teší, zarazuje toto prátelství a vzájemnost Chorvatu s Cechy mezi fenomény významné v evropském i svetovém merítku, a muže být príkladem jiným národum, zejména v dnešní dobe, poznamenané tolika krizemi, napetím a novými výzvami,“ píše se v rozhodnutí Chorvatsko-ceské spolecnosti o udelení ceny „Marija i Stjepan Radic“ Vladovi Milunicovi.
Tuto cenu doposud získali houslista, hudební pedagog a diplomat Zlatko Stahuljak (2012) a ceský kroatista Dušan Karpatský (2015). Nazvána je na pocest chorvatského politika Stjepana Radice, který byl koncem 19. a pocátkem 20. století nejvýznamnejším propagátorem cesko-chorvatského prátelství, a jeho manželky, Cešky Marie Radic.
Press releases
